Telegraf
čtrnáctideník ze života Fakulty informatiky a managementu
"Buddíci" v Liberci
V sobotu ráno se Liberec, stejně jako zbytek Čech, probudil do „odporného“ počasí, které se nemohlo snad víc nevydařit a po krásném slunečném týdnu jsme zase zažili jedno z těch deštivých a utahaných rán. To však nebránilo přijet celé osádce rychlíku z Pardubic v nejlepší náladě a i přes hlavy ovázané kapucemi bylo vidět nadšení a úsměv ve tvářích.
Přestože se muselo vstávat opravdu brzy, všichni měli možnost dospat či se jen tak povalovat v rychlíku až do Liberce. Ve vlaku se samozřejmě pouze nesedělo a nenechavci si prostě nemohli odpustit trošku ranních recesí a žertíků na svoje vrstevníky. Jelikož jsme měli plán připravený a „napasovaný“ na krásné počasí odpovídající letním měsícům (začátečnická chyba:), museli jsme maličko zaimprovizovat a zrušit výlet na Ještěd, který byl zahalen mlhou po celý den. Místo toho jsme se demokraticky rozhodli, že všichni (i ti kdo nechtěli:) půjdou do ZOO, popřípadě posedět si v restauraci u Jezírka. Do ZOO jsme se přesunuli procházkou v centru města, kde jsme zapózovali všudypřítomným bleskům fotoaparátů a ten, komu kručelo v žaludku, mohl si ještě rychle koupit něco ke snídani. Poté jsme se tramvají přesunuli až do ZOO.
V ZOO došlo k rozdělení na 2 skupiny: jedna šla rychleji (aby si poté mohla ještě chvíli zadovádět v dětském koutku) a druhá si pozvolna stihla prohlédnout téměř všechny živočichy včetně mravenců. Kdo prošel celou ZOO, mohl se těšit na raritu. Tou byli studenti vysoké školy z Řecka a Španělska užívající si na houpačkách.
Po absolvování ZOO následoval svižný poklus na tramvaj a v časovém presu jsme se přesunuli do luxusní pizzerie Maškovka, kde jsme mohli začít opravdové hody. Jídlo bylo vynikající, pivo teklo proudem a všichni si užívali chvilku volna před již posledním rozdělením do skupin, a to na plavce a bowlery. Po této vydatné siestě se skupina děvčat a Manos vydali v čele s chrabrým velitelem Katkou na bowling v Tipsport aréně, aby zde změřili své síly nebo si popřípadě odpočinuli…
Zato druhá skupina neměla na odpočívání čas a plavčík Pavel je zavedl do aquacentra, kde se všichni „vyblbli“ na tobogánech co jim síly stačily. Samozřejmě nás to tolik bavilo, že jsme přišli pozdě k pokladně a museli jsme platit pokutu. To však nevzalo úsměv nikomu a po krátkém „zewlingu“ jsme se přesunuli na hlavní nádraží, kde byl sraz s druhou skupinou. Překvapivě byla mužská skupina na místě dřív než skupina z bowlingu, a tak došlo ještě k zakoupení občerstvení a přípravě na odjezd.
Cestou zpět připomínal vlak mateřskou školku po svačině, kdy si všichni dali toho svého zaslouženého šlofíka. Samozřejmě usnout znamenalo také nechat se namalovat rtěnkou a podobné žertíky, které však jen napomohly k dobré náladě a přípravě na večerní přepadovou párty u slavného organizátora Marca. Ale o tom až někdy příště …
Pavel Dušátko