Na začátku měsíce března proběhly na chodbách fakulty informatiky a managementu volby do Akademického senátu. Jak se k této problematice staví sami studenti? Zajímá je politický život školy? Byli volit; co je k volbám přilákalo a co jim naopak vadilo, co by do příštích let změnili?
Z čísel, která nasbírala volební komise je zřejmé, že se voleb zúčastnilo něco málo přes 27% studentů. To je číslo uspokojující, ale ne nejvyšší. Důvodů k tomu je více. Studenti se většinou shodli na tom, že volby byly málo propagované a volebních programů, podle kterých se většina rozhodovala, bylo málo. Barbora Hyhlíková, studentka druhého ročníku MCR říká, že kdyby jí o volbách neřekli spolužáci, nikde by se o nich nedozvěděla. Podobně znějí připomínky i ostatních studentů.
Propagace probíhala v největší míře tedy až v samotný den voleb. Studenti měli možnost volit hned u vchodu hlavní budovy, a tím byly volební urny téměř nepřehlédnutelné. „Protože jsem se o volbách dozvěděla až v den voleb, rozhodovala jsem se hlavně podle sympatií a volebních programů vyvěšených vedle volebních prostor.“ Říká Kristýna Inwaldová, studentka druhého ročníku MCR.
Volebních programů bylo ale málo a paralela toho, kdo si ho vyvěsil a kdo byl zvolen, je zřejmá. Ondřej Košťál, kandidát, který ve svém volebním programu propagoval více laviček kolem školy získal 153 hlasů. Další, který si svým volebním programem získal místo v senátu byl Martin Havlík se 182 hlasy. Pozorného studenta zaujme fakt, že nevíce hlasů ze všech studentů získal učitel. Je to dáno tím, že někteří kandidáti jsou jak akademickými pracovníky tak i studenty doktorského programu. U učitelů je volebním programem jejich způsob výuky a práce se studenty. Projevilo se to i u Ing. Filipa Malého, který byť nepředstavil žádný volební program, získal nejvíce hlasů.
Zajímají se tedy studenti vůbec o politický život na naší fakultě? Byli ve dny voleb odchyceni, aby zaškrtli svého „koně“, vhodili lístek a šli dál? Možná. Ale většina dotazovaných studentů týden po skončení voleb například věděla, kdo volby vyhrál. Věděli například i to, že volební období trvá 3 roky a znali i několik pravomocí, které senát má. Nedá se sice říct, že by studenti naší fakulty „politikou“ žili, ale když už se do hlasování dali, zajímají se o zpětnou vazbu a výsledky, na kterých se podíleli.
Tereza Lišková
Volební komise AS FIM