Wiki CR

informační databáze

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma

Lov velryb a jeho dopady na velrybí populaci

Tisk PDF
Hodnocení uživatelů: / 7
NejhoršíNejlepší 

Lov velryb měl vliv na drastické snížení velrybích populací. Lidé loví kytovce už tisíce let, ale k největšímu snížení stavů velryb došlo zejména během 20. století. Díky zákazu komerčního velrybářství počty kytovců v současné době pomalu rostou.

 

Historie a důvody lovu velryb

Lidé loví kytovce už tisíce let. Obyvatelé dnešního Norska začali s lovem velryb již před 4000 lety a Japonci pravděpodobně ještě dříve. Inuité lovili v Arktidě, Baskové (ti lovili zejména velrybu černou) kolem Biskajského zálivu a Japonci v Tichém oceánu.[1]


obr.č. 1 – Velrybářský přístav – Humboldt, Kalifornie r. 1923 [13]


Anglie začala lovit velrybu grónskou v oblasti svých kolonií v Severní Americe v roce 1611. Obecně byly nejčastěji lovenými druhy kytovců vorvani a velryby grónské, a to zejména kvůli velkému množství tuku. Dalším důvodem byl fakt, že vorvani jsou celkem pomalí a nedorůstají takové velikosti jako některé druhy plejtváků. Ti se kvůli své velikosti a rychlosti lovili obtížně. Až do roku 1863 se velryby lovily ručně vrženou harpunou z obyčejných lodí. V tomto roce ale průkopník moderního velrybářství, Nor Svend Foyn, poprvé vyplul na moře s velrybářským parníkem. O pět let později vyvinul kanón, který vystřeloval harpunu s granátem. Ten v těle zvířete vybuchl a usmrtil ho. Tyto nové vynálezy dovolovaly efektivněji lovit velryby v mnohem větším množství.[2]

Důvody lovu velryb

Kytovci se loví zejména ze dvou důvodů. Tím hlavním a nejrozšířenějším důvodem je důvod ekonomický. Velryby poskytují maso, tuk, kostice. Velrybí olej se dříve používal jako palivo do lamp, kostice do korzetů, tuk na výrobu mýdla. Dnes jsou tyto suroviny již nahrazovány. V minulosti však jiné zdroje nebyly. Pro části velrybího těla se však našlo nové využití, a proto masový lov velryb způsobil radikální úbytek některých jejich druhů. Nejcennějším druhem kytovců byla velryba grónská. Z jedné velryby grónské je průměrně 13000 litrů tuku a až 1000 kilogramů kostic.[3]

obr.č .2 – Porcování velryby grónské – vrstva tuku může být až půl metru silná.[14]

 

Dalším důvodem je rituál a tradice. Příkladem může být každoroční lov kulohlavců na Faerských ostrovech. Obyvatelé Faerských ostrovů začali lovit kulohlavce již před 1200 lety. Původně z důvodu obživy. Faerské ostrovy kvůli svému skalnatému povrchu dovolují pěstovat zeleninu pouze v omezeném množství. Proto byli lidé v minulosti hlavně přes zimu odkázáni na nasolené či sušené maso – jehněčí, ryby, mořské ptáky, ale zejména maso kulohlavců. Lov těchto kytovců přetrval jako tradice až do současnosti.[4]

Dalším příkladem může být lov narvalů jednorohých Inuity. Ti tak činí kvůli obživě. Narval Inuitům poskytuje v nehostinných podmínkách zdroj tuku a bílkovin. Lov velryb z rituálních důvodů a kvůli obživě zpravidla nezpůsobuje jejich drastické úbytky. Nejedná se totiž o pravidelný masový lov, ale pouze o nárazový, sezónní lov či lov druhů, které nejsou ohroženy vyhynutím.[5]

obr.č. 3 – Inuiti s uloveným narvalem jednorohým.[15]

 

Změny v počtu populací kytovců ve 20. století

Mezi roky 1900 a 1999 lidé zabili skoro 3 miliony velkých druhů kytovců. Z toho 276 442 bylo uloveno v severním Atlantském oceánu, 563 696 v severním Tichém oceánu a 2 053 956 na jižní polokouli. Podrobný přehled poskytuje studie Emptying the Oceans: A Summary of Industrial Whaling Catches in 20th Century.[6]

 

Následky lovu v tomto období byly pro spoustu druhů kytovců téměř fatální. Například počty velryb grónských se snížily již v 19. století, protože šlo o nejvyhledávanější velrybu. V letech 1804 – 1876 ulovily americké lodi v severních končinách Tichého oceánu 194 000 velryb grónských a biskajských. V letech 1911 až 1930 se u severozápadního pobřeží Ameriku ulovilo již jen 5 velryb grónských. Populace plejtváka obrovského se snížila během 20. století o 90%.[7]

Obr.č. 4 – velryby zabité během 20. století [16]

Dopad velrybářství na mořský ekosystém

Velrybářství má bezesporu negativní dopad na světové ekosystémy.  Lov velryb způsobil dramatický pokles počtu velryb, obzvláště na jižní polokouli.  Velryby jsou nepostradatelným článkem v potravním řetězci.  Stabilizují potravní koloběh a udržují oceán „zdravý“, takže úbytek velryb negativně ovlivňuje mořský ekosystém.

 

Velryby jsou důležité pro udržitelnost zdravého mořského ekosystému tím, že regulují potravní koloběh v oceánu. Jsou klíčovou součástí oceánu a hrají podstatnou roli v tzv. energetickém toku napříč veškerým životem v moři.  Příkladem může být plejtvák obrovský. Jeden plejtvák denně zkonzumuje kolem 40 milionů kusů krunýřovky krillové – drobného korýše známého spíše pod názvem „krill“. Je zřejmé, jaké následky by přineslo vyhubení tohoto kytovce. Mrtvé tělo velryby má také svoji funkci v oceánu. Když velryba zemře, její několikatunové tělo klesne na oceánské dno, a stane se tak zdrojem potravy pro všechny živočichy žijící v hloubkách oceánu.

I velrybí exkrementy hrají v ekosystému důležitou roli. Živiny obsažené v exkrementech (hlavně vorvaních) pomáhají stimulovat růst fytoplanktonu. Tyto organismy zadržují uhlík obsažený ve vzduchu a tím zabezpečují čistý vzduch pro veškerý rostlinný a živočišný život na zemi. Podle odhadů je vzduch zbaven nejméně 400 000 tun uhlíku ročně, díky velrybím výkalům. Navíc je fytoplankton hlavním zdrojem mnoha druhů mořských živočichů.[8]

obr.č. 5. – Krunýřovka krillová neboli „krill“ – potrava většiny kosticovců.[17]

 

Zákaz lovu velryb

V roce 1973 začala do lovu velryb zasahovat organizace Greenpeace. Její členové najížděli čluny mezi velrybářské lodě a velryby, a také pořizovali fotky zabitých velryb. Tyto snímky šířili za podpory médií. Fotky obletěly svět a veřejnost poprvé spatřila realitu komerčního velrybářství. Veřejné mínění se začalo obracet proti velrybářům. Greenpeace pokračovali v kampani proti velrybářství i na souši. Roznášeli letáky a sbírali podpisy pod petice. Tyto aktivity přinesly první výsledek v roce 1979, kdy Komise pro mezinárodní velrybářství (International Whaling Commission – IWC) vyhlásila v Indickém oceánu tzv. velrybí rezervaci. V roce 1982 IWC konečně rozhodla o zákazu komerčního lovu velryb. [9]

 

Tento zákaz nabyl platnosti v roce 1986. Státy jako Norsko, Japonsko a SSSR proti zákazu protestovaly. IWC měla při svém založení 15 členských států. Dnes jich je 89. Do členství se přidaly bývalé velrybářské země, ale i země, které se nikdy lovu velryb neúčastnily. Organizace IWC každoročně pořádá schůze, na kterých projednává výjimky v lovu velryb, způsoby lovu a také limity pro tzv. původní obyvatelstvo (např. Inuiti). [10]

Porušování zákazu lovu

Navzdory zákazu z roku 1986 některé země ve velrybářství pokračují. Jedná se zejména o Japonsko, Norsko a Island.

Japonsko hned po vyhlášení zákazu přišlo s velrybím vědeckým projektem. Šlo pouze o krycí název pro klasické velrybářské aktivity. Maso z velryb (údajně lovených kvůli vědeckému výzkumu) je prodáváno na trzích nebo zdarma či levně dodáváno do škol a nemocnic – jedná se o marketingový tah. Snahou je naučit lidi konzumovat maso z kytovců. Japonská velrybářská flotila vyjíždí na moře dvakrát ročně. V severním Tichém oceánu uloví Japonští velrybáři až 200 plejtváků malých, 50 plejtváků brydeových, 100 kusů plejtváka sejvala a 10 vorvaňů tuponosých. Vše v rámci „vědeckého výzkumu“. Norsko respektovalo zákaz až do roku 1993. Poté našlo mezeru ve vyhlášce Mezinárodní konvence pro regulaci velrybářství a pokračovalo v lovu plejtváků malých. Norsko si nastavilo svoje vlastní kvóty pro počet komerčně lovených velryb. Toto číslo se stále zvyšovalo. V roce 2002 se jednalo o 671 plejtváků malých a dnes se povolený počet zabitých kytovců vyšplhal na více než 1000. Nicméně, v posledních letech je ulovena méně než polovina z tohoto množství. Island, stejně jako Japonsko, nejdříve lovil pod krycím názvem „vědecké důvody“. V roce 1992 ze členství IWC tato země odstoupila. V roce 2004 se Island stal znovu členem, ale stále vznášel námitky proti zákazu lovení velryb. O dva roky později pokračoval v komerčním lovu a zaměřil se na plejtváky malé a myšoky. V roce 2010 islandští velrybáři zabili 148 ohrožených plejtváků myšoků a 60 plejtváků malých. [11]

obr.č. 6. – Japonští velrybáři kryjící se za „research“ - výzkum.[18]


Obnova velrybí populace

Počty plejtváků obrovských byly komerčním lovem sníženy jen na několik málo procent z původního počtu (hlavně mezi lety 1920 a 1940). Populace těchto kytovců bohužel zůstaly na velmi nízkém stavu (jedná se o pár tisíc jedinců). Na jižní polokouli jejich počty stoupají o 8% ročně. Na té severní je odhad obnovy populací plejtváka obrovského asi 3%. O dost lépe se jeví obnova stavů keporkaka. Na jižní polokouli jsou jejich počty odhadovány na nejméně 60 000 kusů. Jejich populace roste o 10% ročně. Obnova stavů ostatních druhů velryb je následující: Plejtvák myšok 4-5%, velryba grónská 3%, velryba jižní 7-8%. U většiny ostatních druhů kytovců chybí data a není možné růst či stagnaci odhadnout. [12]

Použité zdroje

[3] HANZÁK, J. -  VESELOVSKÝ, Z.: Světem zvířat. 1. díl – Savci, Albatros, Praha 1965, str. 371

 

[7]HANZÁK, J. -  VESELOVSKÝ, Z.: Světem zvířat. 1. díl – Savci, Albatros, Praha 1965, str. 371

 

Externí odkazy

[1] National Geographic, Big Fish: A Brief History of Whaling, education.nationalgeographic.org, [online], [cit. 2015-12-10], 2011. Dostupné z: http://education.nationalgeographic.org/news/big-fish-history-whaling/

[2] How Stuff Works Science, How Whaling Works, science.howstuffworks.com, [online], [cit. 2015-12-10], 2013. Dostupné z: http://science.howstuffworks.com/environmental/conservation/issues/whaling2.htm

[4]Wikipedia, Whaling in the Faroe Islands, wikipedia.org, [online], [cit. 2015-12-11], 2015. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Whaling_in_the_Faroe_Islands

[5] Traditional Whaling in the Western Arctic, Traditional Eskimo Whaling in the Western Arctic, uark.edu, [online], [cit. 2015-12-11], 2015. Dostupné z: http://www.uark.edu/misc/jcdixon/Historic_Whaling/Trad_Whaling/trad_whaling.htm

[6] Gizmodo, Humans Killed Nearly 3 Million Whales in the 20th Century, gizmodo.com, [online], [cit. 2015-12-11], 2015. Dostupné z: http://gizmodo.com/humans-killed-nearly-3-million-whales-in-the-20th-centu-1691589682?trending_test_three_c&utm_expid=66866090-68.NesmD4FSTbKroxp5qEjtVQ.3&utm_referrer=https%3A%2F%2Fwww.google.cz%2F

[8] LIAN, J. LU, K.: Whaling, How Whaling Affects the Ecosystem, whalingecosystems.weebly.com, [online], [cit. 2015-12-11], 2015. Dostupné z: http://whalingecosystems.weebly.com/ecosystem.html

[9] Greenpeace International, 1982 – Moratorium puts an end to commercial whaling, Greenpeace.org, [online], [cit. 2015-12-22], 2015. Dostupné z: http://www.greenpeace.org/international/en/about/history/Victories-timeline/whaling-moratorium/

[10] Whale Facts, The International Whaling Commission, Whalefacts.org, [online], [cit. 2015-12-22], 2015. Dostupné z: http://www.whalefacts.org/the-international-whaling-commission/

[11] International Fund for Animal Welfare, Which countries are still whaling?, ifaw.org, [online], [cit. 2015-12-25], 2015. Dostupné z: http://www.ifaw.org/united-states/our-work/whales/which-countries-are-still-whaling

 

[12] International Whaling Commission, Status of whales, iwc.int, [online], [cit. 2015-12-25], 2015. Dostupné z: https://iwc.int/status

 

Zdroje obrázků

[13] Lynette’s NorCal History Blog, Whaling in Humboldt, lynette707.wordpress.com, [online], [cit. 2015-12-14], 2013. Dostupné z: https://lynette707.files.wordpress.com/2013/04/hc-trinidad-whaling-aug1923-woods1.jpg

[14] Alaska in Pictures, alaska-in-pictures.com, [online], [cit. 2015-12-14], 2015. Dostupné z: http://www.alaska-in-pictures.com/data/media/3/bowhead-whale-blubber_5897.jpg

[15] Science Poles, sciencepoles.org, [online], [cit. 2015-12-14], 2015. Dostupné z: http://www.sciencepoles.org/assets/uploads/interviews_images/inuit_sea_ice.jpg

[16] Vocativ, We Killed Nearly 3 Million Whales in the Past Century, vocativ.com, [online], [cit. 2015-12-14], 2015. Dostupné z: http://www.vocativ.com/culture/science/nearly-3-million-whales-killed-20th-century/

[17] Health Hamster, Latest Information About Psyche, Body and Food, healthhamster.com, [online], [cit. 2015-12-13], 2014. Dostupné z: http://healthhamster.com/wp-content/uploads/2014/05/krill.jpg

 

[18] The Guardian, Japan asked to prove its whaling is for scientific research, theguardian.com, [online], [cit. 2015-12-25], 2015. Dostupné z: http://www.theguardian.com/environment/2015/jun/19/japan-asked-to-prove-whaling-for-scientific-research

 

IKLIM-inov-vertikal