Dojmy z univerzitního derby? Jedině pozitivní, jako vždy, když zvítězí správná strana Síly.
Ale nebylo to jen o výsledku, protože výhru jsme přece všichni čekali. Atmosféra byla parádní. Někteří z nás rozsekali nafukovací fandítka už po 5 minutách zápasu a zbytek večera mlátili splasklým igelitem do zábradlí. Pokud jste nikoho takového neviděli, jsem ráda, protože pak už bych se asi nemohla objevit znovu v práci.
I Pardubický kotel, byť mnohem menší než náš, byl hodně slyšet a dost svým hráčům pomáhal. A to až tak dobře, že nám chvílemi zatrnulo. Samostatných nájezdů měli pardubáci víc, než by se nám líbilo. Ale v hradecké bráně stál vážně borec, tak jsme se zas tak moc bát nemuseli. Nemám ráda rozvleklé a přerušované zápasy, tento takový rozhodně nebyl. Kluci na obou stranách hráli výborně a myslím, že nejsem jediná, komu se derby líbilo.
Jen mě mrzelo, že se neobjevili naši maskoti. Od sousedů totiž přijeli rovnou dva a led jim prostě patřil. V každém případě se večer vydařil, a proto doporučuji všem, aby příští rok vyrazili do Pardubic. Protože přece jim ten pohár nedáme 😉
Iveta Izáková
studijní oddělení FIM
