Doc. Ing. Václav Janeček, CSc., děkan Fakulty informatiky a managementu UHK, odchází k 30. 6. 2016 z této funkce a nadále bude působit na Univerzitě Hradec Králové v roli prorektora pro vnitřní záležitosti. Požádali jsme pana děkana o krátké zhodnocení jeho posledních osmi let na FIMce.
Když jste nastupoval do této funkce, co bylo pro vás prioritou?
V roce 2008, 2009 se ještě hospodářské zpomalení a později recese neprojevovaly ve financování vysokých škol, také z hlediska počtu maturantů situace nebyla tak nepříznivá jako o několik let později. Zároveň jsem přebíral fakultu ve velmi dobré kondici s jasným směrováním do budoucnosti. Krédem mého volebního programu v tuto chvíli nemohlo být nic jiného než závazek nic nepokazit a v nastoupeném pozitivním trendu aktivně pokračovat.
Povedlo se záměr splnit?
To musí zhodnotit jiní, situace se změnila, fakulta musela reagovat na restrikce finanční i na nepříznivý demografický vývoj. Snad mohu na základě faktů konstatovat, že tímto obdobím fakulta prošla bez větších otřesů a že má dobrý potenciál pro další rozvoj.
Bylo něco ve Vašem volebním programu, co se nepodařilo či nestihlo dokončit?
Fakulta vzhledem k vnějším okolnostem nemohla mít trvala kolem dvou a půl tisíce studentů, jak bylo uvedeno ve strategickém plánu, počet studentů postupně klesl pod dva tisíce. Ještě jeden konkrétní záměr se nepodařilo realizovat, přestože jsme učinili několik pokusů, a to akreditovat magisterský stupeň studijního programu Ekonomika a management.
Jaká byla fakulta tehdy a jaká je nyní? V čem vidíte největší posun?
Když jsem začínal první funkční období, byla fakulta o osm let mladší, tím chci říci, že kolegyně a kolegové dobře využili tuto dobu, zejména z hlediska zlepšení kvalifikační struktury a rozvoje vědecké a publikační činnosti. V těchto oblastech vidím největší pozitivní změnu, která ovšem přišla zcela přirozeně a je dílem těch kolegů a kolegyň, kteří si v daném období zvýšili kvalifikaci, stali se doktory, docenty a profesory. Pro to jim vedení fakulty pouze vytvářelo podmínky. Souhrnně se dá říci, že z fakulty mladé, rozvíjející se, se stala fakulta standardní.
Myslíte si, že se současní studenti liší od těch někdejších? Čím a proč?
Pokud bychom porovnávali studenty dnes a před osmi lety, tak nevidím nějaký zásadní rozdíl. Skutečnost, že se podíl vysokoškolských studentů z populačního ročníku vzhledem k demografickému vývoji znatelně zvýšil, se nutně projevuje i v tom, že je širší rozptyl úrovně studijních předpokladů, rovněž tak i motivace ke studiu. To se pak projevilo i v růstu studijní neúspěšnosti. Pozitivní je, že v poslední době se při zachování náročnosti studia podařilo procento studijní neúspěšnosti snížit. Snad se to stane trvalejším trendem.
Co byste vzkázal dnešním studentům?
Aby neváhali maximálně využít vše, co jim studium nabízí, tedy zahraniční studijní pobyty a stáže, možnosti spolupracovat s podniky, získávat různá kvalifikační osvědčení a certifikáty atd. Jsem si jist, že investice do vlastního vzdělání, do odborné kvalifikace, do znalosti jazyků a v neposlední řadě také získání praktických zkušeností, je tou nejefektivnější investicí času a práce, která se pak zhodnocuje celý život.
Nastupujete do funkce prorektora pro vnitřní záležitosti UHK. Co bude Vaším hlavním cílem po nástupu?
V souvislosti s požadavky novely zákona o vysokých školách zpracovat systém řízení a hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a ostatních činností na naší univerzitě. Jeho fungování je nutnou podmínkou pro úspěšné akreditování studijních programů a hlavně pro získání institucionální akreditace.
Je to výhoda přijít na tuto funkci z pozice děkana?
Nevím, zda to je výhoda, ale oproti někomu, kdo takovou zkušenost nemá, je pro mne snadnější se vžít do pocitů, zájmů a postojů představitelů ostatních součástí univerzity. Stačí si vzpomenout, jak jsem reagoval v dané situaci svého času já sám. Snad mi to usnadní hledání shody s kolegyněmi a kolegy, protože dobře vím, že sám z pozice prorektora bez součinnosti a spolupráce s vedením jednotlivých fakult a Ústavu sociální práce, nemohu výše uvedené zadání splnit.
Blíží se prázdniny. Jak si představujete ideální trávení volného času a shoduje se Vašem případě s realitou?
Být v pohybu někde u moře, přečíst nějaké knížky a být víceméně off-line. Tohle se celkem daří realizovat, alespoň doposud.
Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho tvůrčích úspěchů i pohody v práci i ve volných chvílích.
Redakce Telegrafu