Dvacet žáků Základní školy Vidlatá Seč ležící v oblasti Českomoravské vrchoviny v Pardubickém kraji přijelo 19. června 2018 na pozvání děkana profesora Josefa Hynka na Fakultu informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové.
Malotřídní škola s individuálním přístupem k dětem, jak se tato základní škola prezentuje na svých webových stránkách, tak oplatila návštěvu panu děkanovi, který se v září loňského roku zúčastnil ve Vidlaté Seči slavnostního vítání šesti nových prvňáčků v rámci zahájení školního roku.
Úvod zajímavého programu, který pro děti 1. až 5. tříd a jejich pedagogický doprovod fakulta připravila, patřil prohlídce moderního univerzitního kampusu Na Soutoku. Hosté si prošli relaxační prostory, nahlédli do poslucháren, vyzkoušeli si, jaké to je sedět v počítačové učebně se 40 počítači či v aule pro 150 studentů. Program pokračoval vernisáží výstavy zdařilých prací přítomných školáčků na téma Já a počítač. Nechyběla ani soutěž o drobné ceny. Poté následovala prezentace fyzikálních pokusů v podání dr. Křížové z Přírodovědecké fakulty UHK, kde se poutavou formou děti seznámily s vlastnostmi kapalného dusíku. Výlet do Hradce Králové byl zakončen návštěvou pravěké vesnice v Archeoparku ve Všestarech. Odtud už cesta návštěvníků směřovala zpátky k domovu.
O tom, že se program vydařil, svědčily nadšené reakce dětí. „Jsme velice rádi, že jsme měli možnost se k vám podívat,“ říká ředitelka školy Mgr. Věra Rejsová a dodává: „Děti zaujaly hned po příjezdu velkorysé prostory a vybavení kampusu, které jsou s naší malou školičkou nesrovnatelné. Myslím, že se jim líbilo všechno – výstava obrázků, technika, kterou měly možnost si prohlédnout i pokusy, kterých se aktivně účastnily.“
Nešlo o první takto zaměřenou exkurzi. Školu v minulosti navštívily například děti z Orlického Záhoří, Pece pod Sněžkou, Budislavi, Jamného nad Orlicí či Jehnědí. Význam setkávání těch nejmenších – stojících teprve na startu ke vzdělávání – s vysokoškolským prostředím, je otázka pro zakladatele této tradice profesora Hynka: “Mám rád venkovské malotřídní školy s jejich neopakovatelnou atmosférou a jsem hrdý, že jsem právě do takové školy kdysi sám chodil. Tyto školy jsou základním předpokladem toho, aby mladé rodiny zůstávaly na venkově, působí zde většinou i v roli kulturní instituce a vážené paní učitelky, které v obci každý zná, dělají vše pro to, aby daly svým žáčkům dobré základy pro další vzdělávání.“
Věra Palánová
