Ve středu 25. října se konala soutěž Škoda Hackathon zaměřená na vývoj mobilních aplikací. Výherní ceny byly velmi lákavé a když mi i můj vedoucí diplomové práce řekl, že bych se soutěže měl zúčastnit, bylo rozhodnuto.
Hned jsem napsal svým spolužákům Matěji Daníčkovi, Danu Pichlovi a Vladimíru Tichému (což jsou také současně moji kolegové v práci) a dohodli jsme se na společné účasti v soutěži.
Ráno v den soutěže jsme se sešli ve společném dresscoatu na učebně J8 a dostali zadání aplikace. Ta měla být jakýmsi mobilním klientem pro cloudové API prostřednictvím něhož lze sdílet soubory s ostatními uživateli pomocí sdíleného odkazu. U něj bylo třeba nastavit různé atributy jako doba vypršení platnosti, heslo anebo úplné zrušení. O těchto sdíleních měl být uživatel informován pomocí mailu nebo jiných komunikačních nástrojů. Jako cloud nám posloužila služba DropBox. V úvodních minutách jsme s kluky navrhli architekturu a strukturu aplikace, rozjeli projekt na Gitu a pustili se každý do své větve vývoje. Sám jsem byl překvapený, jak dobře nám spolupráce šla – stále jsme se doplňovali svými kusy kódu, a tak se nám aplikace začala hezky rozrůstat.
Po pauze na oběd začalo jít do tuhého, když se nám do cesty postavilo několik překážek, například ze strany DropBoxu. Služby, které jsme po API vyžadovali, byly dostupné pouze pro placené Gold účty a ty nikdo z nás v tu chvíli neměl. Do posledních minut přiděleného pracovního času jsme dokončovali aplikaci, aby byla připravena na závěrečnou prezentaci. Poté jsme se všichni účastníci sešli v posluchárně J1, abychom své aplikace představili odborné porotě. Ta pak ohodnotila výstupy všech skupin a první dvě místa nakonec udělila týmům zastupujících FIMku.
Ačkoliv jsme byli velmi potěšeni z výhry, přišlo nám to trochu nefér vůči ostatním týmům. Ty byly tvořeny převážně studenty ze středních škol a měli jsme tak před nimi jako vysokoškoláci náskok. Shodli jsme se na tom, že by nikdo z nás v jejich letech nedokázal tolik, co tam ten den předvedli oni. Je obdivuhodné, kolik je na středních školách šikovných mladých programátorů, kteří se nebáli změřit své síly se studenty z univerzit.
Všichni doufáme, že se v příštích letech přiláká soutěž ještě více studentů UHK a že si středoškoláci přijdou pro odvetu.
Petr Weissar
